Jak se staví scéna

Jak se staví scéna
autor: David Volný publikováno: 19.10.2016

Možná vás okamžitě napadne “jak dělat scény”, ale dnešní téma bude trochu z jiného soudku. Grafika a fotografa si dnes při práci většinou představíte téměř neodmyslitelně vedle počítače. Po čase to i zarytému fandovi musí trochu lézt na nervy. Co s tím? Je potřeba si trochu ušpinit ruce a alespoň na chvíli odpočinout od obrazovky.

Trocha nostalgie

Když dostanete zadání krátkých animovaných klipů, možná vás ihned napadne možnost kompletní animace v počítači v libovolném 3D software, který máte po ruce a ovládáte ho.

Není to ovšem trochu nudné a sterilní, když se téma týká recyklace? Co tak zvážit alespoň částečný návrat ke kořenům, zapomenout na full HD animace o 30 fps a pustit se do práce hlavně rukama?

Co vlastně tvoří takovou scénu?

V tomto případě jsou to z velké části recyklované a recyklovatelné suroviny. Spousta kartonu, papír, plastové kelímky, skalpel, špejle, nůžky, lepidlo a hromada představivosti. Na tohle totiž návody v ABC nenajdete 🙂

Potřebujeme do animace odpadkový koš? Grafiku jsme přece před nějakou dobou vytvářeli, takže stačí vytisknout texturu, postavit koš, polepit a jedna z rekvizit je hotová.

Stánek? Komparz? Nic není problém, dokud má člověk dost papíru, lepidla a fotek, ze kterých může vybírat originální textury. Kde vzít trávník? Po několika experimentech vyhrál klasický zelený koberec.

Na obrázku je vidět postupný vývoj celkého papírového konceptu animace.

blog dv 04 01 - Jak se staví scéna

Kde jsou naše hvězdy?

Teď přijde to hlavní – hrdinové našeho klipu. Jeden si řekne, že není tak složité rozpohybovat kelímek nebo dva. Jen si to zkuste spočítat: 20 s klip po 6 fps = 120 fotografií na celou animaci a to jsme velmi daleko od dnes běžných 30 fps. I tak je to spousta práce a přesné koordinace. Ono posouvat plastové “herce“ a neponičit u toho polovinu rekvizit, které měly v záběru zůstat statické, nebylo tak jednoduché jak se na první pohled zdálo.

Původní idea aby Dirty Boy a Speedy Girl měli výrazy tváří z papíru nás vzhledem k pracnosti a termínu velmi rychle přešla. Na druhý pokus už naši hrdinové vznikali částečně digitálně – oči a ústa jsme si namapovali na jednotlivé fotografie.

blog dv 04 02 - Jak se staví scéna

Finální animace byla doplněna o “ideální festivalové pozadí”. Pak už pouze stačilo nechat namluvit kelímky v akci a teď už bez vytáček vše spojit celou sekvenci jako video. Zní to jednoduše, ale paradoxně nejvíce práce zabrala ta nejnudnější část – finalizace a digitální zpracování.

Vybrat podkreslující melodii, ideální tón namluveného hlasu, načasovat animaci aby zabrala přesně ten správný čas a přitom žádná informace nebyla upozaděna. Prostě ať už chceme nebo ne, nakonec jsme u počítače strávili stejné množství času jako samotnou výrobou celé scény.

Použité pojmy:

FPSPočet snímků na sekunduFull HDVideo v rozlišení 1920×1080

A výsledek? Ten si můžete prohlédnout na Youtube Čistého festivalu.

David Volný

David se na svět rád dívá okem objektivu, přitom uvažuje v kódech. A to má své výhody. Jeho vytříbený pohled na svět v poměru 3:2 spojený s perfektními znalostmi programování dokonale doplňuje tým MamiArt.