Jak se staví scéna

Jak se staví scéna

Možná vás okamžitě napadne “jak dělat scény”, ale dnešní téma bude trochu z jiného soudku. Grafika a fotografa si dnes při práci většinou představíte téměř neodmyslitelně vedle počítače. Po čase to i zarytému fandovi musí trochu lézt na nervy. Co s tím? Je potřeba si trochu ušpinit ruce a alespoň na chvíli odpočinout od obrazovky.

Trocha nostalgie

Když dostanete zadání krátkých animovaných klipů, možná vás ihned napadne možnost kompletní animace v počítači v libovolném 3D software, který máte po ruce a ovládáte ho.

Není to ovšem trochu nudné a sterilní, když se téma týká recyklace? Co tak zvážit alespoň částečný návrat ke kořenům, zapomenout na full HD animace o 30 fps a pustit se do práce hlavně rukama?

Co vlastně tvoří takovou scénu?

V tomto případě jsou to z velké části recyklované a recyklovatelné suroviny. Spousta kartonu, papír, plastové kelímky, skalpel, špejle, nůžky, lepidlo a hromada představivosti. Na tohle totiž návody v ABC nenajdete :)

Potřebujeme do animace odpadkový koš? Grafiku jsme přece před nějakou dobou vytvářeli, takže stačí vytisknout texturu, postavit koš, polepit a jedna z rekvizit je hotová.

Stánek? Komparz? Nic není problém, dokud má člověk dost papíru, lepidla a fotek, ze kterých může vybírat originální textury. Kde vzít trávník? Po několika experimentech vyhrál klasický zelený koberec.

Na obrázku je vidět postupný vývoj celkého papírového konceptu animace.

Kde jsou naše hvězdy?

Teď přijde to hlavní - hrdinové našeho klipu. Jeden si řekne, že není tak složité rozpohybovat kelímek nebo dva. Jen si to zkuste spočítat: 20 s klip po 6 fps = 120 fotografií na celou animaci a to jsme velmi daleko od dnes běžných 30 fps. I tak je to spousta práce a přesné koordinace. Ono posouvat plastové “herce“ a neponičit u toho polovinu rekvizit, které měly v záběru zůstat statické, nebylo tak jednoduché jak se na první pohled zdálo.

Původní idea aby Dirty Boy a Speedy Girl měli výrazy tváří z papíru nás vzhledem k pracnosti a termínu velmi rychle přešla. Na druhý pokus už naši hrdinové vznikali částečně digitálně - oči a ústa jsme si namapovali na jednotlivé fotografie.

Finální animace byla doplněna o "ideální festivalové pozadí". Pak už pouze stačilo nechat namluvit kelímky v akci a teď už bez vytáček vše spojit celou sekvenci jako video. Zní to jednoduše, ale paradoxně nejvíce práce zabrala ta nejnudnější část - finalizace a digitální zpracování.

Vybrat podkreslující melodii, ideální tón namluveného hlasu, načasovat animaci aby zabrala přesně ten správný čas a přitom žádná informace nebyla upozaděna. Prostě ať už chceme nebo ne, nakonec jsme u počítače strávili stejné množství času jako samotnou výrobou celé scény.

Použité pojmy:

FPS
Počet snímků na sekundu
Full HD
Video v rozlišení 1920x1080

A výsledek? Ten si můžete prohlédnout na Youtube Čistého festivalu.

Autorem článku je David Volný

Svůj sběr zkušeností z oblasti IT začal už na prakticky zaměřené střední škole, pokračoval při studiu informatiky na Ostravské univerzitě a vzhledem k překotnému vývoji technologií asi nikdy neukončí. Web a grafika se z hobby přetavily v možnost, jak nabídnout klientům konkrétní a funkční řešení.

Aktuálně z blogu: